V dnešní době, kdy přibývá dětí, pro které je slovo sport strašákem a předmět tělesná výchova noční můrou, je možná nepatřičné oslavovat Den dětí sportovními disciplínami. Nicméně šest z pěti fyziků vám řekne, že základem života je pohyb, a s tím se nedá hnout. Takže slavme pohybem. Buďme rádi, že je to zase po dvou letech možné. Pro žactvo druhého stupně byly připraveny tradiční disciplíny po celé středeční dopoledne. Začalo se oblíbenými třídními štafetami a soutěží v přetahování lanem. Poté se žactvo rozběhlo po areálu školního hřiště k desítce různých disciplín. Je jasné, že šanci na vítězství v těch různých bězích, skocích a hodech mají jen někteří. Ti se pak ocitli v závěru akce na stupních vítězů. Uznání zaslouží i ti, kteří si trpělivě zkoušeli některé sportovní dovednosti, jimž se jinak nevěnují a dosáhli v nich třeba jen osobního zlepšení. Protože ve sportu, a koneckonců nejen v něm, platí, že největšího soupeře často máme sami v sobě. A stojí za to překonávat i menší limity než světové rekordy. Kdyby například chtěl někdo u nás na školním hřišti překonat rekord ve skoku dalekém, asi by si polámal nohy. Přeskočil by totiž celé naše doskočiště. Takže sláva rekreačnímu sportu, sláva okresním a krajským soutěžím, sláva dobrovolným trenérům a aktivním rodičům a dětem. A také přání všeho nejlepšího dětem k jejich svátku. A nezoufejte, prázdniny už čekají.
Aleš Kadlec
