27. ročník Střelického krosu v smutném mlhavém sobotním dopoledni
Do smutného podzimního rána se v sobotu 12. října probouzeli účastníci 27. ročníku tradičních běžeckých závodů. Počasí se přizpůsobilo státnímu smutku a z povětří plného šedomléčné tmy se občas na Střelice snášely drobné kapky mlhy. Mistr by možná zpíval, že Milenky pláčou. Přesto se na hřišti u školy sešel úctyhodný počet 242 závodníků a závodnic všech věkových kategorií. Nejmladší kategorii minibenjamínků doprovázeli na trati rodiče, ti větší se s délkou od 150 do 4800 metrů museli popasovat sami. Mistr by zpíval To musím zvládnout sám. Mezi běžci z mnoha oddílů jižní Moravy se neztratilo ani 70 závodníků z domácích Střelic. Z nich se na první místo ve svých kategoriích dostali Anna Valoušková a David Brtník, na stříbrném postu skončili Vojtěch Zátrapa, Jan Chládek a Vítek Pelikán, na bronzovém stupni skončili Jan Sládek, Amálie Krejčí a Martin Pargač. Řada dalších střelických běžců se umístila na nepopulárním místě těsně pod stupni vítězů. Ale tak to chodí, prostě C´est la vie, jak by zpíval Mistr. Uznání patří všem dětem, které měly odvahu změřit své síly s běžci z širokého okolí. O spokojenost účastníků a hladký průběh závodů se postaral zkušený tým organizátorů z řad učitelů a žáků ZŠ a dalších dobrých duší. Všem patří velké poděkování. Z reproduktorů zněly během závodů nejrůznější písničky, neb přece Hudba není zlá, jak by zpíval Mistr. K dispozici bylo i bohaté občerstvení, takže se dala i Káva o něco víc osladit, jak by zpíval Mistr. Poděkování patří i obci Střelice za podporu tohoto závodu. Snad by Mistr mohl zazpívat Hej, páni konšelé. V době, kdy jsme v cíli vítali běžce poslední kategorie, se v Praze rozcházeli lidé z Pražského hradu. Na rozdíl od smutečních hostů jsme si ve Střelicích popřáli, abychom se s těmi, kteří mají sportovní srdce, za rok sešli zase. Protože přece Srdce nehasnou, jak by zpíval Mistr.
