Jakou cenu má krása

Úvod    Obsah    Ze života školy    Kultura a sport    Věda a technika    Zábava    Lit. koutek    Rozhovor    Redakce

Každá krása něco stojí. Má ale větší cenu než životy myší, morčat, králíků a dalších němých tváří? Musejí kvůli perfektnímu make-upu nebo několika pupínkům na lidském obličeji na celém světě umírat ročně miliony zvířat?

Každý z nás používá denně aspoň jeden kosmetický přípravek: zuby si čistíme pastou, vlasy si myjeme šamponem, ruce mýdlem, dámy si malují řasy lakují nehty, mažou se krémem, pánové zase upotřebí pěny a vody po holení… A to je jen ta nejběžnější kosmetika, po které sáhneme, aniž bychom si uvědomili, co všechno se musí stát, než se dostane k nám do koupelny.

Cesta kosmetického výrobku k člověku, který si ho koupí, je dlouhá. Ze všeho nejdřív se musí kvůli bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti samozřejmě vyzkoušet. Testují se jak hotové přípravky (rtěnky, voňavky, krémy atd.), tak i jejich základní chemické složky. Pokusy se nejčastěji provádí na laboratorních zvířatech, jako jsou například myši, potkani, křečci, morčata nebo králíci.

K testování kosmetiky na zvířatech se používá několik metod.

Mezi ty nejběžnější patří:

-         Test kožní dráždivosti, při němž se testovaná látka nanáší na oholenou kůži na zádech králíků, morčat nebo guinejských prasátek a pozoruje se reakce, která se může projevit i těžkým zánětem.

-         Test oční dráždivosti, při kterém se zkoušená látka opakovaně vkapává do očí králíkům při plném vědomí a zaznamenává se poškození oka od slabého podráždění až po rozleptání.

-         Test akutní a chronické toxicity, kdy jsou zvířata (hlavně potkani a myši) jednorázově či dlouhodobě vystavována účinkům jedovatých látek, ať už násilným krmením, vdechováním nebo prostřednictvím injekcí, a zjišťuje se míra jejich otravy (včetně smrtelných dávek).

-         Test alergizace, při níž se (především u morčat) měří pravděpodobnost alergické reakce na konkrétní chemickou látku.

Kromě toho existují ještě složitější testy, při kterých se zkoumají např. účinky na nervový systém, na zárodek mláďat, vliv na vznik nádorů atd. Pokusné zvíře se smí použít vždycky jen jednou. Buď zahyne v průběhu pokusu, nebo je usmrceno na jeho konci a pitváno.

Konkrétní příklady:

1.       V Belgii se testovala zubní pasta. Čtyřikrát denně byla vymačkávána křečkům do vaků ve tvářích a dráždivá přísada jim rozleptala vnitřní stranu tlamiček.

2.      Ve Francii se testoval pleťový krém. Byl opakovaně nanášen na oholená záda guinejských prasátek, až jim to rozežralo kůži.

3.      V Německu se testoval odbarvovač vlasů. Čtyři hodiny museli králíci vdechovat jednu z jeho složek a důsledkem bylo, že měli z jedovatých výparů poškozené dýchací cesty včetně plic.

4.      V Anglii se testoval parfém, kdy byla potkanům ústně podávána aromatická látka kumarin, používaná při výrobě vůní. Na konci pokusu měla všechna zvířata zničená játra.

5.      V USA se testoval bělící přípravek na zuby, který musely po zvyšujících se dávkách polykat myši. Většina myší postupně zemřela na otravu.

Náhradní řešení

Skutečnost, že by zvířata měla trpět například kvůli opalovacímu krému nebo barvě na vlasy, kterými si my zpříjemňujeme život nebo se krášlíme, je pro čím dál tím víc lidí nepřijatelná. Vyzkoušených látek do kosmetických přípravků je už přece k dispozici tolik (oficiálně se uvádí 8 – 10 tisíc), že není třeba za cenu dalšího zbytečného trápení vyvíjet nové. Zvířecí tělo navíc v mnoha případech reaguje na určitou látku naprosto odlišně než lidské, takže výsledky pokusů můžou být zkreslené a nepřesné. Kromě toho existují i jiné metody, jak nezávadnost kosmetiky ověřit. Jsou to například počítačové simulace, testování na lidských dobrovolnících, na umělé kůži a hlavně na buněčných a tkáňových kulturách (buňky a tkáně jsou levnější, lépe se s nimi manipuluje a při pokusech nikoho nic nebolí).

Situace v Česku

Minimálně od roku 2004 nebylo v české republice žádné zvíře testováno kvůli kosmetice. Na zvířatech se u nás netestují ani jednotlivé látky, ani hotové výrobky. Pokusy se provádějí pouze uvedenými náhradními metodami. Česká republika se totiž před dvěma lety díky novele zákona na ochranu zvířat proti týrání zařadila po bok zemí s nejvyšším stupněm ochrany zvířat v této oblasti.

Ohleduplný přístup ke zvířatům

Vyznat se v tom , které kosmetické společnosti netestují na zvířatech, dá pořádně zabrat.  Zpravidla platí, že firmy, které neustále vyvíjejí nové a nové přípravky, se podílí na pokusech, i když samy netestují, protože pak musí zadávat testování nějaké další firmě. Pak ale existují společnosti, jimž na zvířatech záleží, a proto nové látky nevyrábějí a také žádné testování neobjednávají. Nejšetrnější je takzvaná přírodní kosmetika, i když i ta někdy může obsahovat konzervační látky, barviva nebo UV filtry vyzkoušené na zvířatech.

Takže pozor! Podle organizací na ochranu zvířat k těm nejohleduplnějším patří: AVON( k dostání prostřednictvím objednávek z katalogu), CLARINS (k dostání v parfumériích), DR.HAUSCHKA, WELEDA, URTEKRAM (k dostání v bioprodejnách, v prodejnách zdravé výživy a v lékárnách), ESTÉE LAUDER (k dostání v parfumériích), BOTANICUS (k dostání v síti vlastních prodejen), REVLON (k dostání v parfumériích), LOGONA (k dostání na internetu nebo v prodejnách se zdravou výživou )

Co můžeš pro zvířátka udělat?

Pokud nechcete podporovat zbytečné týraní zvířat a rádi byste zabránili jejich utrpení, tak můžete:

Věděli jste, že …