Rozhovor s paní učitelkou Helenou Fialovou

Úvod    Obsah    Ze života školy    Kultura a sport    Věda a technika    Zábava    Lit. koutek    Rozhovor    Redakce

 

Baví Vás práce zástupkyně? Ano, jenom mi trochu vadí narůstající administrativa. Pomáhá mi, že mám moc ráda všechny děti a učitele, jinak bych to asi dělat nemohla.

Máte (měla) jste nějakého domácího miláčka? Mám, psa Sáru.

Kdy jste byla nejšťastnější? Když se mi narodily děti.

Vyhrála jste někdy nějakou hezkou věc v tombole nebo v jiné podobné hře? Nikdy nic.

Byla jste někdy u kartářky? Ano, byla. Když mi bylo asi šestnáct. A několik předpovědí se splnilo.

Měla jste někdy nějaký velký sen? Měla, mám a asi pořád budu mít.

Které místo ve Střelicích je Vaše oblíbené? Oblast kolem Bobravy.

Když si chcete odpočinout, kam jdete, nebo co uděláte? Zajedu si zaplavat do nějakého krytého bazénu, nebo si vyjdu do přírody.

Jezdila jste ráda na výlety se třídami? Ano, moc ráda.

Kde jste byla nejdál? Na jižním cípu Itálie.

Kam byste se chtěla někdy podívat? V létě do hor. A taky do Skandinávských zemí.

Které místo v ČR mate ráda? Skřipský mlýn na Réně (Ivančice).

Všichni víme, že umíte hrát krásně na klavír, bavilo Vás to odmalička, nebo Vás do toho rodiče nutili? Bavilo mě to.

Podařilo se Vám někdy totálně „zvorat“ koncert? Mně se zdálo, že jsem vždy nějakou část „zvorala“.

Vadí Vám krev? Ne.

Ošetřovala jste někdy nějakou otevřenou krvavou ránu? V Itálii jsem řezala vředy a ošetřovala nějaké řezné rány.

Věříte na duchy? Ne.

Vyvolávala jste je někdy? Ano, ale byla jsem asi ve čtvrté třídě a žádní naštěstí nepřišli.

Věříte v reinkarnaci? Ne.

A v telepatii? To ano a mám to ověřené.

Chutnají Vám mořské plody? Ano, jedla jsem chobotnice, ústřice (ty mi nechutnají), žraloka, ale ten je takový bez chuti a bez zápachu.

Uznáváte Den matek? Ne.

Kdy jste se opravdu bála? Na táboře. Poprvé, když jsem šla stezku odvahy kolem hřbitova a v dálce blikalo světlo. Potom jsem zjistila, že to byl vedoucí, který hledal hodinky. A podruhé opět na táboře, ale tentokrát jsem dělala strašidlo. Ten večer přijeli kamarádi, o kterých jsem nevěděla, a pak když jsem číhala na hrázi, tak se připlížili, navlékli na mě pytel a shodili mě z té hráze dolů do vody.