Úvod    Obsah    Ze života školy    Kultura a sport    Věda a technika    Zábava    Lit. koutek    Rozhovor    Redakce

Jako každý rok, tak i tuto zimu se konal lyžařský zájezd určený hlavně žákům 7. ročníku, a to v době od 4. do 11.března 2006. Dočasným domovem se pro řadu sedmáků, několik osmáků a pár deváťáků staly Hynčice pod Sušinou. Ubytování a stravování bylo zajištěno na chatě Spartak.

Jezdili jsme na sjezdových lyžích, na běžkách a nakonec i na snowboardu. Byly zde tři sjezdovky. Jedna byla velice mírná / pro začátečníky/, druhá byla prudší a vedla okolo lesa a pak tam byla ještě jedna  prudká sjezdovka pro pokročilé lyžaře. Musíme říct, že po týdenním výcviku se všichni žáci naučili lyžovat.

Počasí se nám vydařilo, přes polovinu týdne svítilo sluníčko. Poslední dva dny však nepříjemně sněžilo a právě tehdy se konal závod v obřím slalomu.

Každý večer byla nějaká přednáška člena Horské služby, např. o správném vybavení lyžaře, o pobytu na horách, o první pomoci. Potom následoval večerní program, který vymýšlela služba dne. Poslední den se konala diskotéka a velmi úspěšná soutěž SuperStar. První místo získala B. Jiráčková, druhá byla  A. Kašparová společně s N. Katzerovou a třetí skončila P. Vaníčková.

Kdybychom byli ve škole, byl by to týden jako každý jiný.

Ale tento týden byl

plný sněhu

a nabitý zábavou.

Plný lyžování

a snowboardingu,

sněhových staveb,

koulovaček

a nacpaný smíchem

Každý den jsme jedli dobré jídlo

a jezdili jsme na vlecích

Sušina a Sedlo.

A večerní program,

který jsme chystali,

byl zajímavý a vtipný.

Jen jedna věc se nám nelíbila:

že musíme zase odjet.  

V.Bukovská, A.Kašparová, B.Jiráčková, N.Katzerová, žákyně 7.A

Jednou jsme si to tak pěkně šlapali se sjezdovky do chaty. Šli jsme poslední s panem ředitelem a náhle se ze zatáčky vyřítilo auto. Samozřejmě nás pěkně nahodilo. A pan ředitel spustil: „Ty debile!“  Veronika se s údivem zeptala: „ Pane řediteli, vy umíte taky nadávat?“  A pan ředitel nás poučil: „Debil, imbecil, idiot a kretén, to nejsou nadávky. To jsou odborné výrazy!“

Druhého dne si Veronika Bukovská neustále zpívala pořád jednu a tu samou písničku. Panu řediteli došla trpělivost a nahněvaně řekl: „Bukovská, buď už konečně zticha! Bydlet vedle tebe celý týden je za trest!“ Protože jsme v našem pokoji zpívali často a dost nahlas, pan ředitel se asi moc nevyspal.

Uprostřed týdne krutě mrzlo. Třetí skupina si na vrcholku svahu odložila hůlky. Potom na ně všichni zapomněli. Když jsme se měli vrátit na chatu, hledali hůlky dole pod svahem. Smáli jsme se: „ Copak mají hůlky nožičky?“ Třetí skupina si myslela, že jim hůlky někdo ukradl nebo schoval. A ony zatím čekaly nahoře na svahu.

Zájem všech také budil způsob, jakým Martina, která stála na lyžích poprvé, dokázala zabrzdit a zastavit. Vždycky raději spadla. Jistota je jistota.

Velmi zábavný byl den, kdy se na sjezdovce konal maškarní bál. Roman Král si na sebe vzal dětský obleček a pobavil všechny lyžaře. Také soutěž o superstar  sklidila obrovský úspěch. Trojice osmáků zpívala píseň Skákal pes přes oves a bezkonkurenčně obsadila poslední místo.

Protože s námi nebyl pan učitel Kučera, tak ho Martin Němec a Pavel Jaša uplácali alespoň ze sněhu.

Když jsme si v den odjezdu balili věci, Lukáš zjistil, že má pod postelí hozený štrúdl, který mu na cestu upekla maminka a na který si po celou dobu ani nevzpomněl. Dobrou chuť!

Nejlepší hláška lyžařského kurzu:

„Když se ztratíte, tak se zase vraťte!“

My, co máme rádi školu, hlavně matematiku, jsme na hory nejeli. Vyplňovali jsme totiž úžasnou tabulku, která obsahovala 160 příkladů. Nadšeni byli hlavně Marek s Michalem. O přestávce oni dva luštili sudoku a my ostatní pokračovali  v počítání, abychom alespoň něco stihli. Paní učitelka Brimová byla potěšena naším zájmem o matematiku a s radostí nám obstarávala další a další příklady. Příště jedeme lyžovat!